Proč nejíme více hmyzu?
Ačkoliv se jedlý hmyz považuje za superpotravinu budoucnosti, stále je mnoho lidí, kteří se bojí tento trend vyzkoušet. Existuje celá řada teorií, proč se lidé ze západních kultur tak často odvrací od myšlenky konzumace hmyzu.
Jedlý hmyz je skvělým zdrojem zdravých tuků, bílkovin, minerálů a důležitých vitamínů. Dokonce i Organizace spojených národů již vydala prohlášení, ve kterém podpořila trend zvyšující se celosvětové konzumace hmyzu. V rámci svého vyjádření pak vyzdvihla zejména ekologickou nenáročnost jeho produkce pro potravinářské účely a tím i pozitivní přínos pro životní prostředí. Hmyz produkuje totiž mnohem méně skleníkových plynů než hospodářská zvířata, i když se jedná o běžnou živočišnou bílkovinu, jako je například hovězí či vepřové maso. I přes tento fakt, se mnoho západních kultur konzumace hmyzu obává a má vůči ní mnoho neopodstatněných předsudků.
Entomofágie - lidská konzumace hmyzu
Pro člověka není konzumace hmyzu žádnou novinkou. Tento fenomén je známý po tisíce let a má svou velmi rozšířenou tradici především v zemích jako je Thajsko, Filipíny, Zambie či Kamerun. Celosvětově oblíbenými druhy ke konzumaci jsou například brouci a jejich larvy, kobylky, motýli, ale i vosy a jejich larvy. Zajímavostí také je, že chuť některých druhů jedlého hmyzu může připomínat chuť korýšů, jako jsou například velmi oblíbené krevety či humři.
Proč nejíme více hmyzu
Existuje celá řada teorií, proč se lidé ze západních kultur tak často odvrací od myšlenky konzumace hmyzu. Jedna z teorií předpokládá, že důvody těchto předsudků, sahají až do doby ledové. Kvůli chladnému podnebí na severu není totiž Evropa ani Severní Amerika domovem mnoha jedlých druhů hmyzu, který navíc není nikterak velkého vzrůstu. Proto evropské kultury, ani osadníci v Severní Americe, nezavedli kulinářskou tradici, která by zahrnovala hmyz do běžné denní stravy.
K tomu se váže také to, že panuje běžně mylná představa a předsudek, že je hmyz jedovatý, nechutný nebo špinavý. Ve skutečnosti je ale pravdou pravý opak. Bakterie způsobující nemoci a infekce přenášené hmyzem na člověka, jsou obecně považovány za menší hrozbu, než například bakterie přenášené vepřovým a hovězím skotem, a to z důvodu genetických rozdílů mezi hmyzem a lidmi. Tudíž je velmi málo pravděpodobné, že by choroba postihující hmyz nakazila po konzumaci i člověka samotného. Chovatelé navíc přijímají přísná opatření v oblasti biologické bezpečnosti, aby zajistili, že hmyz nebude kontaminován vnějšími faktory, jako je vlhkost, půda nebo dobytek.
Není se tedy čeho bát. Udělejte stop předsudkům a určitě nějakou z hmyzích pochoutek ochutnejte. Šetříte tím životní prostředí a hlavně kdo ví, třeba najdete svoji novou nejoblíbenější potravinu!