HMYZ JAKO ZDROJ ŽIVIN

Entomofagie neboli konzumace hmyzu. V současné době je toto téma stále více diskutováno. Existuje mnoho důvodů, proč jíst hmyz. Jejich výčet si můžete přečíst v našem článku 20 důvodů proč jíst cvrčky. Pojďme se nyní zaměřit na to, jaké benefity tělo hmyzu obsahuje.

Přírodní zdroj živin

Hmyz je významným zdrojem živin. Tito bezobratlí živočichové obsahují zejména obrovské množství kvalitních proteinů. Kvalita proteinů závisí na typu obsažených aminokyselin. Obsah proteinů v jedlém hmyzu v sušině se pohybuje mezi 40 – 80 %. U různých druhů hmyzu je i různý obsah bílkovin, ale zpravidla hmyz vítězí v porovnání s masem z hospodářských zvířat i v porovnání s rybami. Více bílkovin obsahuje dospělý hmyz než jeho vývojová stádia (larvy, kukly, nymfy).

Proteiny jsou tvořeny aminokyselinami, které jsou pro tělo nezbytné. Fungují jako základní stavební látky organismu. Některé aminokyseliny jsou esenciální, což znamená, že tělo si je nedokáže samo vytvořit. A právě takové obsahuje i hmyz, vysoké je zastoupení fenylalaninu, lysinu, tryptofanu či threoninu.

Další pro tělo esenciální látky jsou mastné kyseliny. Důležité jsou pro správnou funkci pohybového aparátu, kardiovaskulární soustavy, dále pro funkci mozku, růst a vývoj a pro řadu dalších součástí lidského těla. Je známo, že mastné kyseliny omega 3 a omega 6 jsou obsaženy v rybách. Stejně tak je obsahuje tělo hmyzu!

Z mastných kyselin se skládají jednotlivé tuky. Ty jsou pro tělo zcela nezbytné, neboť jsou hlavním zdrojem energie. Jedlý hmyz obsahuje v sušině 10 – 60 % tuků. Můžeme je označit jako „zdravé“ tuky právě proto, že obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin.

Tělo těchto bezobratlých tvorů obsahuje minerální látky. Jednak jsou to makroprvky Ca, P, Mg, Na a pak také mikroprvky Zn, Cu, Mn, Fe a další. Významný je zejména obsah železa. WHO označila nedostatek železa za nejčastější a široce rozšířenou poruchu na světě. Hovězí maso má obsah železa 6 mg na 100 g sušiny, to například housenka keřová obsahuje 31 – 77 mg na 100 g sušiny. Jedlý hmyz obsahuje někdy více ale minimálně stejné množství železa jako hovězí maso. Globálním problémem lidského zdraví je také častý nedostatek zinku. Hmyz je považován za jeho dobrý zdroj. Například larvy nosatce palmového obsahují více než dvojnásobek zinku než hovězí maso.

Vitamínová bomba!

Neopomeňme, že tito bezobratlí jsou také zdrojem vitamínů. Vitamíny mají v organismu mnoho funkcí, od podpory imunity přes stimulaci metabolických procesů až po správnou funkci a tvorbu červených krvinek a nervového systému. V těle hmyzu najdeme vitamíny B1, B2 a B12, který se nachází pouze v potravinách živočišného původu. Dále tu nechybí vitamíny A, C, D, E a K. 

Ne každý ví, že potraviny živočišného původu jako jsou vejce, ryby, mléčné výrobky nebo maso, neobsahují žádnou vlákninu. Pro správnou funkci střev je nezbytná. Hmyz jí obsahuje velké množství! Vláknina hmyzu – chitin – tvoří jeho vnější kostru. Proto je na vlákninu tak bohatý.

Hmyzí tělo obsahuje živiny, které jsou nezbytné pro lidské tělo. A obsahují jich opravdu velké množství!