HMYZ - POTRAVA BUDOUCNOSTI?

Jídlo budoucnosti?

Říká se, že hmyz je potravou budoucnosti. Že za několik desítek let už se bude jíst jenom hmyz místo masa z běžných hospodářských zvířat. Tato vize je pochopitelně diskutabilní a existují různé argumenty, které ji potvrzují i takové, které ji vyvrací. Pojďme se podívat na několik faktů, které nasvědčují pozitivnímu vývoji hmyzí stravy.

Ekologicky šetrný zdroj

Chov hmyzu je velmi šetrný k naší planetě v porovnání s chovem tradičních hospodářských zvířat. Hmyz vyžaduje mnohonásobně menší množství vody (až 22000 x méně) než běžné masné farmy na vyprodukování stejného množství proteinů. Stejně tak je to i s krmivem, hmyz potřebuje 12 x méně krmiva než dobytek. Pro chov hmyzu je potřebný jen zlomek areálu, který vyžaduje dobytek. Na produkci 1 kg proteinu potřebuje hovězí dobytek asi 200 m2, vepřový dobytek kolem 55 m2, asi 50 m2 drůbež. Hmyzu postačí pouhých 20 m2.

Do souvislosti s chovem dobytka se dává i produkce skleníkových plynů. Množství, které zejména přežvýkavci vyprodukují je ohromné. Chov dobytka se podílí až na 14,5 % skleníkových plynů z lidské činnosti. Hovězí dobytek vyprodukuje až 7 x tolik CO2 v porovnání s hmyzem.

Takže zařadit hmyz do jídelníčku jako alternativu běžných zdrojů bílkovin se ukazuje jako velmi ekologická strategie.

Hmyz vs. hospodářská zvířata

V současné době zdražování roste i cena masa. Chov teplokrevného dobytka je nákladný a zisk proteinů touto cestou se tak může prodražit. Hmyz je studenokrevný a je tak efektivnější v přeměně potravy na proteiny. Získat potřebné množství proteinů z hmyzu nemusí být tak nákladné jako u dobytka.

Jiným problémem současnosti je degradace půdy vlivem zemědělství. Hmyz není omezen na jediný typ stanoviště, proto mu nehrozí nebezpečí radikálního úbytku. Obývá lesy, pole i vodu.

Hmyz má vysokou rozmnožovací schopnost. Například samička cvrčka naklade v průměru najednou asi 200 vajíček. Během pár měsíců jsou na světě desítky dospělých cvrčků. Oproti tomu březost krávy trvá zhruba 9 měsíců a obvykle rodí jedno mládě, které dospívá kolem 10. měsíce života.

Hmyzí tělíčko se konzumuje celé. Nevzniká tak odpad v podobě kostí, vnitřností, šlach, kopyt či rohů.

Hmyzí strava je bezpochyby potravou minulosti, současnosti i budoucnosti…