Objednejte za více než 500 Kč a máte dopravdu zdarma!

Pojídání hmyzu – alternativa tradičního konzumu masa

Jedlý hmyz začíná být pomalu ale jistě stále častější záležitostí v západní Evropě. S hmyzími produkty se setkáte například v Německu, Nizozemí nebo Francii. Konzumace hmyzu je v Asii na denním pořádku a tvoří hlavní složku různých pokrmu. Dočkáme se i my proměny našeho malého českého rybníčku, nebo se této cestě budeme i nadále vyhýbat jako čert kříže? My z Grig si myslíme, že tato změna rozhodně přijde a máme pár pádných důvodů, proč cvrčci, mouční červi, kobylky, nebo další jedlý hmyz budou za pár let připadat jako normální alternativa stravovaní.

Nejprve si představme, jaký hmyz se řadí mezi ten jedlý. Světem se potuluje přes 2000 druhů jedlého hmyzu, takže představit jen zlomek by zabralo hodiny. Uvádíme tedy jen část z části. Zakousnout se můžete do larev a kukel můr a motýlů. Nejšťavnatějším druhem jsou martináči, z nich je jedlých až 50% celé čeledi. Bohužel však pro vaše chuťové pohárky je většina označená za chráněný druh…Z brouků můžete okusit larvy potemníka moučného a potemníka brazilského. Dále přecházíme k rovnokřídlým, tady nás nepřekvapí cvrček domácí (Acheta domesticus). a doplňují ho sarančata, nejčastěji u nás saranče pustinná (Schistocerca gregaria). Chrousty jsme již představili v našem minulém článku, takže naši skupinku jedlého hmyzu ještě obohatíme o možnost jíst šváby (zejména švába argentinského a madagaskarského) Zamysleme se nad tím, co předchozí číslo vlastně umožňuje. Otevírá úplně nový svět možností a kombinací, které díky zavedení hmyzí složky v současném kulinářství vyplívá. Zde odkazujeme na kulinářské odborníky Hmyz na talíři. U nich se můžete dozvědět, jak si připravit třeba Chroustovou polévku, nebo Larvy potemníka s čili a česnekem.   

Nyní, když již víme, do kterého brouka se můžeme bez zábran zakousnout, tak přejděme k tomu, proč je to vlastně i dobře pro nás a naše okolí. V dnešní době kalorických tabulek je asi zbytečné představovat, že každá potravina má nějaké složení, které se na každém produktu můžeme v rámci sekund dozvědět. No a na takovém cvrčkovi domácím byste nad složením kulili očiska. Cvrček domácí hravě předskočí v obsahu proteinu na 100 g kdejakou proteinovou tyčinku nebo drink. A to se jedná o 100% eko zdroj proteinu, o tom se nedá vůbec diskutovat! Pro lovce informací se obsah proteinu pohybuje kolem 69 g na 100 g hmoty, což je o 255 % více než u hovězího masa! Cvrček je také nečekaným obrem v obsahu vápníku, hodnoty se pohybují kolem 75, 7 mg. Mimo jiné je zdrojem všech 10 esenciálních aminokyselin a vitamínů B2 a B12. 

Další pozitivní informací je podíl jedlé části hmyzu v porovnání se současnými alternativami. Hmyz je jedlý z 80 %. Zbytkový podíl se dá také velice snadno zužitkovat. Jedná se tak o velice ekologickou variantu, která je šetrná vůči životnímu prostředí. Podíl jedlé složky však není jednou eko-lahůdkou. Cvrček domácí vyprodukuje na 1 kg proteinu pouze 1 g skleníkových plynů, což je číslo s konkurencí nesrovnatelné a jí nepřekonatelné. Drůbež na stejný díl proteinu vyprodukuje v průměru 300 g skleníkových plynů, vepříci 1130 g a skot se částečně za svých 2850 g skleníkových plynů může stydět. Stejně tak je cvrček domácí vítězem v soutěži nejmenší spotřeba vody na 1000 g proteinu. Ta je zase enormně nízká, a to pouhý 1 litr vody.

Tyto informace uvádíme i na našich webových stránkách a za nimi si stojíme. Hmyz je a bude potravinou budoucnosti, a těší nás, že to můžeme být právě my, kdo tuto radostnou zvěst šíří dál. Jestli právě po přečtení článku máte na něco chuť a chtěli byste něco udělat dobrého pro sebe i pro celou zemi… Proč třeba neochutnat naše cvrččí čipsy? Rozhodně za pokus to stojí! A jsme si jistí, že vám po nich bude dobře na duši i na těle.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz.